Právě se nacházíte v sekci: Zuřivý čolek > O oddíle > Příspěvky členů

JAK JSEM SE STAL ČOLKEM

To bylo asi tak. Již delší dobu jsem se znal s Petrem Balcikem, docela dobrej kluk i s tou svou pixlou, a von mi tak nabíd, prej jestli bych jako najel s nima s lidma, co už taky znám třeba z akce Bezděz, na silvestra na hory. No, to víte, nabídka lákavá, ale aby byl člověk zajímavější, tak jsem už z principu musel dělat drahoty, abych pak slavnostně oznámil, že teda jako jó a že jedu. Asi se mi tam fakt líbilo, protože jsem souhlasil s tím, že se stanu oficiálním členem spolku Zuřivý čolek, a ne jenom papírovým trubkou bez práv plnohodnotného člena. K tomu, aby se tak stalo, byla zapotřebí jen maličkost.

Za velké pozornosti všech přítomných mi byly zavázány oči tak, abych opravdu nic neviděl, a ukázalo se to jako docela praktický. Vono občas nevidět ty xichtíky, co se na vás šklebí, a čekaj, že zkouškou neprojdete, je docela dobrý. To se ale dost spletli. Já, ostřílený věčný student, co se žádné zkoušky jen tak nezalekne, všem vytřel těžce zrak. Posadili mě na židli a na stůl přede mnou umístili 11 skleniček. Co byste řekli, že tam bylo? Chlast přece! Mým úkolem bylo poznat, co v které té skleničce je, a pak to tak nějak vypít a snažit se to protáhnout trávicím traktem, aniž bych to ukázal ještě jednou. Zkušeně jsem se do toho obul a nenechal jsem nikoho na pochybách, že i květák je jenom dobře trénovaný zelí. Seřadil jsem si skleničky podle lehké ochutnávky, při níž jsem diagnostikoval, co je co. Asi měli málo peněz, protože mezi celkem kvalitním pitím byla i sklenice mlíka, džus a dokonce i zelená. Tu jsem vpravdě pil úplně poprvé v životě a k cti zkoušejících jí tam bylo docela málo. To se už tak docela nedalo říct o tom ostatnim pití. Poznal jsem obsah všech sklenic, kromě jablečného džusu. O něm jsem tvrdil, že se jedná o šťávu, ale díky bezchybnému určení ostatního jsem první částí zkoušky prošel na výbornou. Teď už šlo trochu do tuhýho. Nádech, výdech, nádech a šup ho tam tajdrdlíka. No a takhle asi devětkrát. Po každý skleničce lehce napít džusu, abych si tu další mohl jak se patří vychutnat. Dokonce jsem si nechal džus přilejt. A to mlíko, už ani nevim. Nechal jsem si ho jako třešničku na závěr nebo jsem ho všoupnul někdy mezi. No to je jedno. Každopádně jsem i druhou část zkoušky splnil na výbornou. Tu třetí jsem si vychutnal asi nejvíc.

Není asi moc divný, že všichni čekali, že budu lehce společensky unaven a že i můj žaludek bude potřebovat alespoň lehký servis. Neustále se mě ptali, jak mi je, a čím dýl to trvalo, tím víc byli naštvaný, že nic. To víte, špatně investovaný peníze. Mě jen tak něco nepoloží.

Co říci na závěr. Děkuji vám, že jste mě, Mlaďase, přijali mezi ty starý rašple a páky. A jak jsem tak slyšel, prej chcete kvůli nějaký blbosti tu próbu opakovat. Klidně. Rád se nechám zase pozvat na panáka.

Mlaďas 26.2.1999

NAHORU



© Copyright 2008 TOM Zuřivý čolek. Programming Karel Nitsch. Hosting Dexus